Francouzský senát zrovnoprávnil vztah mezi páry stejného pohlaví se sňatkem mezi mužem a ženou. Skvělý! Konečně dostala ta otravná, archaická instituce, jakou je máma a táta, která nám v pubertě tak šíleně lezla na nervy, sama taky přes prdel! Teď ještě, homo homini, schválit adopci dětí a budeme konečně jednou provždy z obliga! Lidský pokrok se nedá zastavit. Už nás nebude žádný tatík a jeho mamča buzerovat jenom kvůli tomu, že jsou „vlastní“. Na příště už si fotříci a jejich maminy nebudou moci na nás vyskakovat, protože jim vždycky budeme moci říct: nejste naši rodiče, tak si taťko – mamčo vyliž ...! Juchů! A s hošanem, který bude dělat mámu, bude navíc i prdel. Fotříci a maminy se budou podřizovat nám, ne my jim! Cha chá! Mamma mia, sladká Francie...
Radost z pokroku nemusí mít ovšem jenom adolescenti, mnout ruce si může především stát. Zakládat rodinu na partnerství muže a ženy, z jejichž vztahu se pak narodí potomek, může sice být pro někoho frustrující, ale je to především nesystémové – stát nemá nad aktem oplodnění v heterosexuální rodině žádnou kontrolu a nad samotnou výchovou dětí pak velmi omezenou. Je nasnadě, jaké ohromné problémy a jaký potencionální zdroj nebezpečí z toho pro stát a společnost, a vůbec samotné lidstvo, do budoucna plyne. Zavedením náhradního rodičovství v homosexuálních párech by se toto nebezpečí podstatným způsobem omezilo.
Stát by tak získal kontrolu nad umisťováním dětí do vhodného sociálního prostředí, a tím i nad jejich výchovou. Vybraným homosexuálním párům by byly děti státem přidělovány na základě splnění řady kritérií – vzdělanosti, bezúhonnosti, materiálního zajištění, stupně společenské integrace..., čímž by stát zajistil pro děti výchovu v prostředí prostém alkoholismu, rodinných hádek, špatných životních návyků a nevkusu, jak je to běžné u heterosexuálních párů ze sociálně slabších společenských vrstev, čímž by se z rodiny, založené dosud biologicky, stala po všech stránkách kulturní instituce, zvýšila by se právní ochrana dětí a rodinný život by se přiblížil systému nabídky a poptávky, čímž by se eliminovaly nežádoucí projevy.
Problém s heterosexuálními rodinami je ale jen problém počáteční. Jde o to, aby k výchově v sociálních jednotkách byly instalovány skutečně kvalitní děti, schopné všestranného a zdravého rozvoje. Dosavadní praxe, otázka natality, zajištění budoucích generací, jejich tělesného a duševního zdraví, na kterém závisí přežití celého lidstva, se dosud dělo zcela náhodně, samovolně, přírodním výběrem, na základě náhodných vztahů vzešlých z náhodných setkání dvou často nesvéprávných individuí zcela mimo vědecké poznatky a dohled hygienických a psychiatrických stanic a ústavů, aniž by do procesu, který je Achillovou patou existence lidstva na této planetě, mohly dohled vykonávající orgány jakkoli zasáhnout. To je sebevražda!
Sexuální orientace je jistě vážný sociální, kulturně politický fenomén, který je s ohledem na blaho státu a národa nutno brát v úvahu. Existují ovšem i jiné sociální vazby, které by společenskou povinnost vychovat dítě mohly plnit neméně dobře, pracovní či sportovní kolektivy, nebo třeba parlament.
Stát musí dostat pod kontrolu především genetický fond lidstva, který je klíčem k budoucnosti. Jedině neustálou selekcí, pečlivým výběrem producentů kvalitního semene a zdravých vajíček, nejlépe z řad sportovních či filmových hvězd, s vyloučením kverulantů, potížistů a jinak duševně vyšinutých, tělesně vadných či jinak nevhodných jedinců a následným vývojem oplodněných vajíček a embryí v laboratořích, nahradí stát nehygienickou, neestetickou a z hlediska genofondu nebezpečnou praxi rozmnožování kopulací samčích a samičích jedinců, spojených na iracionálním základě pachových či zrakových vjemů. Jedině zkumavka společnost zachrání, přiblíží ji k ideálu zdravé populace zbavené genetických vad.
Z bezpečnostních důvodů ochrany genofondu bude třeba nejen nahradit přírodní rodinu rodinou kulturní, založenou homosexuálními páry, ale rovněž ty heterosexuální páry, jejichž nekontrolovatelné rozmnožování společnost ohrožuje, nechat sterilizovat, aby se zabránilo narušení systému jedinci s genetickými vadami. Divák Josef Vondruška se v TV pořadu Prima Nova vyslovil pro a rovněž paní Helena Vondráčková z Ostravy je stejného názoru.